Vliv člověka na společnost v jeho okolí

Chování každého z nás ovlivňuje chování lidí v naší bezprostřední blízkosti. Znáte to. Když jste podráždění nebo rozzuření, lidé na vás reagují většinou také podrážděně. Naopak, jste-li radostní a usměvaví, lidé co s vámí přijdou do kontaktu se také rozzáří.
šíření nálady
 Podíváme-li se na to z druhého úhlu pohledu, zjistíme, že to funguje i obráceně. Jdeme si se svou dobrou náladou po ulici a dostaneme se ke konfliktu lidí, které ani neznáme. Nemusíme. Na to, aby nám to změnilo náladu stačí být v jejich blízkosti. Hádají se a schyluje se možná k něčemu horšímu. Teď už na sobě pozorujeme, že naše dobrá nálada slábne. Hněv, který má původ v konfliktu dvou neznámých lidí, se začíná pomali přenášet i na nás. Aniž by jsme chtěli. Začíná to zmrazením úsměvu a pokračuje přes začínající divný pocit, který se může změnit v podrážděnost. Nálada je stejně nakažlivá jako zívání.
 
Toto uvědomění má potenciál změnit život každému z nás. Stačí se usmívat a radostné pocity k nám proudí zároveň s úsměvem. Stačí se na člověka usmát nebo mu říct něco krásného, povzbudivého. Dostane hned radostnou náladu. Začne se usmívat na další lidi, kteří se v souvislosti s tím usmějí na další lidi a takto řetězově se dá ovlivnit nálada spousty lidí.
Nejkrásnější na tom ovšem je, že váš úsměv vám každý opětuje a s každým opětovaným úsměvem se radostná nálada ještě prohlubuje.
 
Když má člověk radost ze života, cítí se lehce a uvolněně. Všechny úkoly mu v tomto stavu půjdou doslova sami od ruky.
Kdežto, když je člověk podrážděný, ve stresu, cítí se neklidně a ztuhle. Všechny úkoly v tomto stavu řeší zbrkle a vzniká riziko častých chyb, či vzniku nečekaných problémů.
 člověk rozdávající radost
Každý jeden z nás má vliv na své okolí a je jen na nás, jestli chceme žít v radostném a šťastném prostředí nebo ve stavu neklidu a nervozity.
Ať tak, či tak, duševní rozpoložení má vliv na naše fyzické zdraví. Člověk žijící ve stresu a nervozitě je náchylný k častým nemocem. Člověk vyrovnaný a radostný, naopak nemocemi nemusí trpět téměř vůbec.
 

Oslavy menšin žijících v České republice.

Tak, jaké jsou pro nás typické České Vánoce či Velikonoce, tak ostatní kultury mají něco specifického pro ně. Někteří nezapomínají na své předky a na své země a snaží se tyto oslavy dodržovat i přes to, že žijí tisíce kilometrů daleko, u nás v Česku.Nový rok.jpg
Vietnam
Vietnamský Nový rok neboli lunární rok nastává mezi dvacátým dnem Nového roku a 20. únorem. Pro obyvatele Vietnamu je lunární rok důležitější než ten Nový. Měsíc je totiž provází celým životem. Kdybyste přiletěli do Vietnamu, tento nový rok poznáte během sekundy. Ulice jsou vyzdobeny lampióny a barevnými dekoracemi. Lidé se strojí do převleků a tancují v ulicích.
Další jejich významný den je 5. března. Tento den se nazývá Tanth Minh. Rodiny si připomínají své zesnulé předky a blízké, kteří už s nimi nemohou být. Každá rodina má domácí oltáře, kam nesou dary v podobě jídla, květin a keramických váz, aby jim dokázali, že na ně stále myslí.Nafukovací balóny.jpg
Ukrajina
Ukrajinskou menšinu můžeme v České republice znát jako pracovní sílu. Muži většinou pracují na stavbách. Jako ostatní menšiny, tak i Ukrajinci mají své svátky.
Jako nejvýznamnější svátek jsou Velikonoce neboli Pascha. V roce 2020 vychází na 12. dubna. Celou noc probíhá bohoslužba a obřad, při kterém se světí připravené jídlo. Tohle jídlo se tři dny jí. Taktéž se myslí na zesnulé a navštěvují se hřbitovy. Ve středu Ukrajiny se mezi hroby skládá cukroví, které se společně konzumuje.
Rusko
Rusi jsou známí tím, že slaví téměř pořád. Mají také půsty, jako u nás. Maslenica je Ruský masopust. Značí to začátek jara a všichni při startu jara jsou pozitivnější a mají lepší náladu. Když začínají kvést na zahradách stromy, tam se konají pikniky plné jídla. Samozřejmě kromě masa.
Odlišnost všech kultur je viditelná na první pohled. A týká se to právě i svátků. Můj oblíbený je právě ten Vietnamský, kdy se myslí na zesnulé předky. Jaký se líbí Vám?